25. A co Vás nejvíc bavilo ve školce?

Schválně, zkuste si vzpomenout – pokuste se z hlavy vytáhnout si vaši úplně nejstarší vzpomínku. Možná budete překvapení, jak je to těžké. Když jsem se o to pokoušel já, uvědomil jsem si, že spousta mých vzpomínek z tohoto období se týkala událostí, které se mi přihodily ve školce a zároveň, že většina z nich se odehrávala venku.
Vybavila se mi přitom dnes již kultovní novela Roberta Fulghuma: „Vše, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce“.

21. Den v Bezince

Do lesa chodí děti i v deštivých dnech. „Mají skvělé vybavení do deště, takže vlhko a mokro dětem rozhodně nevadí, spíše naopak,“ směje se Vlaďka a vzpomíná, jak v tyto dny děti rády skáčou v obří kaluži, brodí se v potoce a „loví v něm ryby“, vyrábějí lodičky či se snaží přejít lanovou lávku přes rozvodněný potok. „Les ve všech svých proměnách – v proměnách počasí, ročních období – je nekonečná inspirace,” doplňuje Vlaďka.

18. Krásná a úžasná – pro děti kovaná – Lesní školka U Tří veverek

Nikdo se nikdy o moje dítě nezajímal tak, jako v lesní školce, neptal se mě na tolik detailů o něm a to ne jednou, ale neustále. Lesní školka U Tří veverek předčila mé očekávání. Nejen, že jsou děti v přírodě, v lese a mají zdravou stravu, ale dokonce jsou podporovány k zájmu o nové, k objevování, zvídavosti, k samostatnosti, k přemýšlení a k odpovědnosti za své činy, a přitom všem mohou být a jsou dětmi.

15. Respektující lesní školka

Jako učitelka jsem měla možnost seznámit se s kolegyněmi zdejší státní školky – jejich náhled na výchovu dětí mě ale v mnohém udivoval, odrazoval – slova jako “to se zlomí, zvykne si časem, musí se přizpůsobit, nechce spolupracovat, je mimo tabulky” apod. mi, resp. mně i manželovi ukazoval, že tohle není naše cesta – byla jsem šťastná, že máme možnost volby, že je v našich silách poskytnout dětem respekt a pochopení v podobě lesní školky, která pod názvem Školka v zahradě vznikla loňského roku v Kutné Hoře.

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich